Je to skoro rok, co zvony z mělnické věže u kostela sv. Petra a Pavla utichly. Jejich umlčení nebylo způsobeno tím, že by na ně neměl kdo zvonit, ale špatným stavem jejich zvonového příslušenství. Zvonové příslušenství: ložiska, dřevěné závěsy a srdce; bylo přidáno ke zvonům někdy po druhé světové válce. Nejspíše bylo použito z jiných zvonů, které se již po válečné rekvizici nevrátily na své původní místo, a tak pro naše zvony neměly ty správné rozměry a závěsy již stářím rozpraskaly.
Zvony utichaly postupně. Nejdříve utichl největší zvon na Mělníku (sv. Petr a Pavel). Důvod k zastavení zvonění byl ve stále více se naklánějícím zvonu, jak se ztrouchnivělým dřevem závěsu propadal čep, a špatné upevnění srdce. Druhý větší zvon utichl asi měsíc na to (sv. Václav a Ludmila). Po prohlídce zvonu hlavním zvoníkem bylo zjištěno prasknutí dřevěného závěsu a hrozilo, že by mohl zvon spadnout.
A tak najednou do ticha nad Mělníkem zvonil jen nejmladší zvon, ulitý Petrem Rudolfem Manouškem v roce 1992, který byl na věž zavěšen v roce 1993. Na přání proboštství je tento zvon na elektrický pohon. Ale i ten prošel po 10 letech provozu mnoha opravami - od řetězu, až po nové usazení motoru. Tak se stávalo, že nezvonil zvon žádný. A zvoník musel docházet každý den na zvonění.
Pro opravu největšího a prostředního zvonu byla zvoníky a proboštstvím vybrána firma Rudolf Perner. Oprava zvonů byla rozdělena na dvě etapy. První etapou bylo opravit největší zvon, a to do 28. 6. 2003. Druhá etapa měla proběhnout na prostředním zvonu do 1. 11. 2003. Zástupce firmy Perner však přislíbil, že již na Mělnické vinobraní budou zvonit všechny zvony. Tento slib nebyl ze strany zvonařství dodržen a nebyl dodržen ani termín do prvního listopadu. Všechny zvony se poprvé rozezněly až 21. 12. 2003. Mohly alespoň společně odzvonit vánoční svátky i příchod nového roku a novoroční mši.
Ted zaznívají společně každou neděli před mší. Tato oprava zvonů se nemohla obejít bez peněz, které zajišťovalo Mělnické proboštství zastoupené P. Janem Juchou MS. Dále bez hlavního zvoníka, který měl celou akci na starosti a zajišťoval tak hladký průběh akce. Dále bych chtěl poděkovat lidem, kteří ze svých vlastních příjmů přispěli na opravu zvonu. Nejvíce přispěli pánové Purš a Tomášek. Ještě jednou děkujeme.