Jméno města Mšena odvozují někteří od slovného kmene "mech" a to od místa mechem porostlého, omšelého, aneb kde ve staveních štěrbiny mezi břevny mechem vycpány byly, jiní od jména Mšen, tohotéž kmene. Starobylé město Mšeno leží od Mělníka 17,5 km severovýchodně, menší část je na rovině větší na svahu se sklonem k východu.

Kostel farní, zasvěcený sv. Martinu biskupu, připomýnaný již 11. stol. jest na rovině v hoření části města. Na místě tom byla dříve gotická kaple sv. Václava, zbudovaná nepochybně r. 1080; okolo ní byl též první hřbitov křesťanský. Ku kapli přestaven byl chrám sv. Martina a bývalé kaple užito při něm jako presbyteria.

Kostel sv. Martina dvakráte zcela vyhořel, r. 1670 a r. 1867. Po prvním požáru vystavěn byl r. 1698; tehdá i tři nové zvony byly pořízeny. Po požáru r. 1867, při němž opět vzaly za své, byl nový kostel v nynější podobě postaven teprve r. 1878 konkurencí všech farních osadníku. Věž jest 53 m vysoká. Na ní jsou čtyři zvony.

Jeden zasvěcen sv. Václavu váží 6 ctů a má na jedné straně nápis:

Po hrozném požáru r. 1867. 22. června, ulit ke cti a chvále sv. Václava

na druhé straně jest obraz sv. Václava.

Druhý zvon zasvěcen sv. Jiří váží 80 liber a má nápis:

Město Mšeno r. 1870.

na druhé straně jest obraz sv. Jiří. Oba tyto zvony ulil K. Bellmann v Praze.

Největší zvon má na jedné straně obraz P. Marie, na druhé straně nápis:

Saneta Maria, ora pro nobis. Pros za nás za hříšné nyní i v hodinu smrti naší.

Pod nápisem jest znak velkostatku Lobče se slovy:

Ohněm jsem skles r. 1867. V ohni můj vzkřes r. 1878. Péčí Fr. Kondelíka, faráře a patrona. (Aloisa Mündla) V dílně Ed. Paula v České Lípě.

Nejmenší zvon zasvědcen sv. Martinu má nápis:

Svatý patrone, oroduj za nás! Oheň mě sklátil r. 1867 - v život zas vrátil 1878. Péčí Fr. Kondelíka, faráře a patrona. V dílně Ed. Paula v České Lípě.

Na druhé straně zvonu je vyobrazení sv. Martina.

Druhý kostel ve Mšeně byl kostel sv. Jana, jehož se nyní jako sýpky užívá. V kostele sv. Jana vykonávali vyznavači pod obojí služby Boží a bývali k němu dosazováni faráři kališničtí; poslední z nich Abraham Heřman, r. 1627 do Žitavy Saské se vystěhoval. Také později ještě, až do r. 1784, vykonávala se v něm pobožnost za zemřelé v den dušiček ; ale z rozkazu císařského byl kostel téhož roku zavřen.

Poznámky:

Tak to vypadalo město Mšeno v roce 1892.